O MNĚ A O TOM,
CO MADERA MÍA VLASTNĚ ZNAMENÁ
Tvor, co rád tvoří. Mořská víla, která proplouvá životem. Oceán, hory, slunce a teplo. Kamenolom v kapse. Mé jméno je Anna.
Miluju cestování, přírodu, zvířata, kameny a dřevo. Rozkvetlé louky, šumění stromů, voňavá rána, snídaně s dechberoucím výhledem, zírání do vln, černé pláže, koukání na hvězdy, sushi a plameňáky.
Kousek svého srdce jsem zanechala na Kanárských ostrovech a ještě větší kus ve Španělsku, kde jsem prožila několik měsíců svého života. Víceméně v dodávce, napříč celou zemí.
Původně jsem se španělsky učit nechtěla, ale některé věci si tě prostě najdou samy. Ten jazyk neumím vůbec dokonale, pochytila jsem spíš jen základy – ale zamilovala jsem si ho. A nenápadně se mi vplížil i do názvu mojí značky.
Žádný velký příběh, spíš malá slovní hříčka. Ve španělštině se říká „madre mía!“ – něco jako naše „pane bože!“. Doslova to ale znamená „matko moje!“. Z „madre“ (matky) vznikla „madera“. Madera je španělsky dřevo.
A dřevo je můj svět. 🌿
JAK TO CELÉ ZAČALO
A JAK JSEM SE DOSTALA KE GRAVÍROVÁNÍ
Moje první setkání se dřevem začalo už v dětství, kdy jsem sedávala na ponku v dílně mého milovaného dědy, tloukla hřebíky a zátky od piva do prkýnek, z rádia nám hrálo Nad stádem koní a já fascinovaně sledovala, jak dědovi pod rukama vznikají krásné věci. Děda byl umělecký truhlář. A právě tyhle chvíle strávené s ním ve mně probudily lásku ke dřevu, která mě provází dodnes a je základem mé vlastní tvorby.
Tvoření je se mnou prakticky celý život. Podnikám, s pauzami, od roku 2011 a prošla jsem si různými etapami, které mě postupně dovedly až ke gravírování a práci se dřevem.
Začínala jsem šitými šperky z rokajlu, minerálů, pravých perel a Swarovski kamenů. Téhle jemné, trpělivé práci jsem se věnovala několik let. Manuální tvorba mi vždy pomáhala zklidnit mysl. Několikrát mě také oslovil časopis Korálki, kde byly publikovány mé návody na různé projekty.
Na čas jsem si pak „odskočila“ do Španělska, kde jsem měla úplný detox od sociálních sítí, internetu a mobilu (žili jsme v dodávce, často bez jakéhokoliv signálu). Cestovali jsme po celé zemi, já sbírala inspiraci a zároveň tvořila. Vznikaly tam náramky z minerálů a lapače snů z nasbíraných plameňáčích peříček.
Do Čech jsem se úplně vrátit neplánovala. Miluju slunce, teplo a slaný vzduch a bylo mi tam tak nějak po těle líp. Španělsko mi hodně dalo, ale něco i vzalo. Mám tolik skvělých vzpomínek a zážitků, které někdo nenačerpá za celý život. A jsem za to nesmírně vděčná. Bylo to pro mě ale i v mnoha ohledech takovým tím pomyslným výstupem z komfortních zón a sahání si na dno. Musela jsem také opustit moje české „jistoty“, přátele a rodinu. Touha po objevování světa byla ale silnější a nad spoustou věcí jsem tou dobou ani nepřemýšlela. Žila jsem přítomností a říkala si, že kdy jindy mám tohle prožít, když ne teď. Brala jsem, dokud život dával. A jak to tak občas bývá, tak to celé úplně nedopadlo podle mých představ. Život zavře jedny dveře, aby mohl otevřít druhé… Ale víš co se říká… co tě nezabije……. 💪
Po návratu do Čech jsem hledala nový směr. Chodila jsem na brigády a přemýšlela co vlastně dál se životem. Vždy mě bavila také grafika. Oprášila jsem tablet a začala znovu kreslit, učit se kaligrafii a tvořit. Koupila si hobby plotr a začala leptat nápisy a motivy na skleničky. Leptání má ale jednu nevýhodu – po nalití tekutiny motiv opticky zmizí. A právě to mě přivedlo k přemýšlení nad gravírováním.
Pořídila jsem si svůj první diodový laser… který jsem asi po měsíci zase prodala 😂 Práce na něm mi připadala zdlouhavá a ne úplně ono. Zkrátka jsme si úplně nesedli.
Po dlouhém rozmýšlení jsem sebrala své úspory, zařídila si dílnu a objednala velký CO₂ laser. A najednou jsem stála nad něčím, čemu jsem absolutně nerozuměla a prvních pár dní to chtěla vzdát. Nikdo vám totiž nedá žádný návod, jak máte gravírovat. Každý laser a každý materiál se chová úplně jinak. Zjistila jsem třeba, že není sklo, jako sklo. To samé platí i u dřeva. A tak jsem začala trpělivě od úplné nuly. Jestli mám něčeho v životě dostatek, tak je to naštěstí trpělivost 😄 Postupem času a zkušeností jsem přišla na to, že samozřejmě gravírování na sklo je jedna z těch těžších věcí, co se na laseru dá dělat.
Gravírování na sklo dělám dodnes, jen ho nenabízím přímo na e-shopu (kromě občasných limitek), protože se špatně posílá. Moje skleničky na víno a hrníčky můžete koupit například ve Vinotéce v Rumburku pod podloubím. Pokud chcete něco na zakázku, tak mi napište. Skleničky na víno předávám ale pouze osobně. Hrníčky normálně posílám.
Nakonec jsem zakotvila hlavně u dřeva a překližky. Práce se dřevem mě neskutečně naplňuje. Sem tam si vyřežu něco i ručně na pásové pile. Miluju tu vůni, která mě pokaždé vrací zpátky do dětství, k dědovi do dílny.
A takhle jsem se dostala ke gravírování a práci se dřevem – od korálků, ke kterým se dodnes ráda vracím, přes leptání na skleničky, až ke gravírce.
Píše se rok 2025 a do mé dílny přibyla i 3D tiskárna. Učím se modelovat, tisknout a zkoušet nové věci 😊
Na závěr chci z celého srdce poděkovat Vám všem, kteří tu se mnou jste, podporujete mou tvorbu a dáváte jí smysl. Bez vás bych nemohla dělat to, co miluju – tvořit rukama. Každá objednávka, každá zpráva i každé milé slovo pro mě znamenají víc, než si možná myslíte.
Děkuju, že jste součástí mého malého tvořivého světa. 🤍
